FRIGONOVA s.r.o. - evropský zpracovatel mořských ryb

Treska obecná je dravá ryba a žije zejména v chladných, hlubokých vodách severních moří Evropy a severního Atlantiku. Ryba dosahuje průměrné velikosti 50-90 cm a váhy 5-12 kg. Živí se korýši, větší jedinci menšími rybami (kapelíni, sledi). Barva ryby odpovídá prostředí, ve kterém se vyskytuje. Světle šedou barvu má ryba, která se vyskytuje ve velkých hloubkách nebo ve vodách s písčitým dnem. Načervenalou nebo nazelenalou barvu kůže má treska v prostředí, kde se vyskytují řasy.

Treska obecná patří do stejné čeledi jako Treska aljašská nebo Treska skvrnitá.

Treska skvrnitá stejně jako treska obecná obývá severní Atlantik zejména její východní část (oblast Severního moře, Barentsova moře, pobřeží Islandu). Je to dravá ryba živící se korýši a malými rybami. Dosahuje velikosti 30–70 cm, váhy 4-9 kg. Je snadno rozpoznatelná pro svoji dlouhou postranní černou čáru a černou skvrnu nad hrudní ploutví.

Treska Aljašská je jedna z nejoblíbenějších a nejžádanějších ryb po celém světě. Vyskytuje se v severní části Tichého oceánu, od Japonského moře až po Kamčatku. Žije ve velkých hejnech, roste velmi rychle, přičemž dosahuje průměrné velikosti 30-60 cm. Nepatří mezí hlubinné ryby.

Tuňák bílý – tento druh tuňáka patří mezi menší druhy a žije ve vodách tropického a subtropického podnebného pásu. Nachází se v hloubkách do 600 m a dosahuje velikosti kolem 1 m při váze 20 – 25 kg. Tuňák bílý (neboli křídlatý) je charakteristický pro své dlouhé boční ploutve. Mezi jeho potravu patří krevety, kalamáry nebo sardinky. Jako jeden z mála tuňáků se neloví do sítí a to zejména proto, že nežije v hejnech.

Tuňák žlutoploutvý patří mezi téměř ohrožené druhy ryb. Vyskytuje se ve většině tropických a subtropických mořích. Je to vynikající plavec, který dokáže urazit obrovské vzdálenosti během období tahů a navíc je to jedna z nejrychlejších ryb současnosti. Přívlastek žlutoploutvý získal díky žlutému zbarvení hřbetních a břišních ploutví. Tuňák žlutoploutvý patří mezi větší tuňáky a váží kolem 50–60 kg. Živý se menšími rybami (makrely, sledi, sardinky, sardele), korýši, kalamáry. Jeho populace se dlouhodobě zmenšuje, přesto vysoká míra jejich lovu neustává.

Losos divoký – nakupujeme a zpracováváme losos růžový a losos Keta. Losos růžový se vyskytuje v chladných vodách severní části Tichého oceánu a pobřežních vodách Severního ledového oceánu. Ryba dosahuje velikosti okolo 50 cm a váhy 2-4 kg. Losos Keta žije v pobřežních vodách severní Ameriky (Kanady) v Tichém oceánu. Dosahuje velikosti 80 – 100 cm a váhy až 15 kg.

Losos obecný je dravá ryba, dosahující velikosti 60-100 cm, hmotnosti 5-15 kg. Je to dravá tažná ryba, která žije většinu života v moři. Původním prostředím lososa obecného je severní Atlantik a oblast severských moří. Dospělí jedinci během svého života migrují proti proudu řek hluboko do vnitrozemí, aby zde vyvedli novou generaci. I když se jedná o rybu žijící většinu života ve slané vodě, není pro její život nezbytná. Losos je schopný dlouhodobě či celoživotně žít ve sladké vodě, aniž by došlo k výraznému poškození či strádání jedince.

Z pohledu komerčního využití je losos obecný v současnosti znám spíše jako chovaná, farmovaná ryba.

Nilský okoun je významná dravá ryba, která žije ve sladkých vodách. Je původem z Afriky a žije v tropických oblastech řek a jezer. V roce 1954 byl Nilský okoun vysazen ve Viktoriině jezeře, kde způsobil ekologickou katastrofu – vyhynutí nebo téměř vyhynutí několika stovek druhů ryb. Z počátku byl výlov této ryby ve Viktoriině jezeře minimální, až od 80. let 20. století se výlov Nilského okouna dramaticky zvýšil a začalo se s ním významně obchodovat.

Tilapie je tropická ryba, která může žít ve sladkých, slaných nebo smíšených vodách. Tělo je zploštělé, šedě zbarvené s tmavšími svislými pruhy. Hřbetní ploutev je celistvá, má 15-18 tvrdých a 11-13 měkkých paprsků. Tilapie má cykloidní šupiny, které mají hladký povrch. Živí se výhradně rostlinnou potravou, zejména planktonem.

Jedná se o chovnou, farmovanou rybu, do Evropy se dováží zejména z Asie.

HOKI – GRENADIÉR NOVOZÉLANDSKÝ patří do čeledi ryb vláknoocasých (tzv. útlochvosti). Je to ryba žijící ve velkých hloubkách šelfových vod kolem Nového Zélandu. Dosahuje průměrné velikosti 50-90 cm, má protáhlé tělo do špičky. HOKI má hladké šupiny, povrch těla je stříbřitý až světle modrý. Dospělí jedinci žijí ve větších hloubkách pod 400m, menší ryby lze objevit v pobřežních vodách na mořském dně. Živí se korýši, kalamáry a malými rybami.

MOŘSKÝ VLK je dravá mořská ostnoploutvá ryba. Jejím domovem je východní Atlantik včetně Středozemního a Černého moře. Ryba dosahuje velikosti 60-80 cm, má dvě stejně dlouhé hřbetní ploutve, je stříbrná po stranách a má bílé břicho. Mořský vlk (znám také jako Mořčák evropský nebo Mořčák chutný) se vyskytuje v malých hejnech blízko skalnatých pobřeží a ústí řek. Žije jak ve sladkých tak i slaných vodách, v prostředí spíše subtropického podnebí. Je to noční predátor, živí se malými rybami případně korýši.

Díky značnému komerčnímu využití je Mořský vlk v současnosti velmi často chován také na farmách. Aktuální podíl lovených mořských vlků na trhu lehce přesahuje 10 %, zbylí pocházejí z akvakultury. Mořský vlk se stal první rybou jiného než lososovitého druhu, která se v Evropě dočkala umělého odchovu.

PRAŽMA KRÁLOVSKÁ je ostnoploutvá ryba, žijící ve Středozemním moři a ve východní části Atlantiku od jižní Anglie po Kanárské ostrovy. Pražma dorůstá do délky 25-40 cm, váhy až 2,5 kg. Má vysoké sploštělé tělo, dlouhou hřbetní ploutev a výraznou černou skvrnu za žábry. Žije ve smíšených vodách, jak sladkých, tak i slaných. Žije ve skupinkách, které se pohybují u dna v porostech mořské trávy a loví převážně drobné korýše. Byť se Pražma nabízí také divoká, větší množství pochází z umělého chovu.

Pangasius je sladkovodní ryba patřící do čeledi sumcovitých. Původně pochází z tropických oblastí jihoasijských řek, nejen sladkých, ale i smíšených vod. V současnosti se Pangasius (u nás známý jako Pangasius dolnooký) uměle chová zejména v deltě řeky Mekong ve Vietnamu.

Námi dodávaný Pangasius je chován v sádkách s čerstvou vodou blízko řeky Mekong. Ke zpracování jsou ryby transportovány na lodích v živém stavu. Garantujeme, že surovina neobsahuje žádná antibiotika a kvalitou odpovídá přísným standardům EU.

PLATÝS VELKÝ má diskové tělo 25 až 40 cm dlouhé, maximálně 90 cm. Stejně jako ostatní druhy, platýs plave jednou stranou k mořskému dnu, v tomto případě stranou levou. Levé oko je přemístěno na vrchní (pravou) stranu hlavy ryby. Vrchní strana s očima je zbarvena hnědě, červeně nebo oranžově s nepravidelně rozmístěnými červenými skvrnami. Spodní strana, tzv. slepá strana, bývá bílá.

Platýs se živí červy, drobnými korýši, malými rybami. Žije v hloubce až 200 metrů na písčitém nebo bahnitém dně. Přes den je schovaný v písku, v noci vyráží do pobřežních mělčin, kde hledá potravu.

KREVETA BÍLONOHÁ je významný korýš z kmene členovců a řádu desetinožců – žije v pobřežních vodách a deltách řek Tichého oceánu od severního Mexika, kde se nejčastěji loví, až po břehy středního Peru. Krevety žijí ve vodách, které mají celoročně teplotu nad 20°C. Zejména v Asii se tyto krevety úspěšně chovají uměle v tzv. chovných rybnících.

Krevety bílonohé mají stejně jako ostatní druhy krevet pět párů nohou a dvě dlouhá citlivá tykadla, jimiž při nočním lovu hledají kořist. Na krátké tělo navazuje dlouhý ocásek. V našem sortimentu nabízíme krevety z umělých chovů.